MALOTA František

22.12.1900 Hulín – 16.9.1984 Zlín

 

Jeho otec byl bratrancem Tomáše Bati, který Františka podporoval při studiích. Malota ke strýci do firmy nastoupil v roce 1923 a v zahraničním oddělení bohatě využil své znalosti francouzštiny, angličtiny a němčiny, domluvil se i Rusky. Pomáhal například rozjet Baťovu pobočku ve Francii a Anglii.

Na podzim roku 1938 se stal vedoucím obchodního úseku.

Malota se zapojil do rozsáhlé sabotáže zboží, které firma posílala do Německa. Během Slovenského národního povstání Baťovy závody poskytly slovenským partyzánům 30 miliónů korun.

Malota se angažoval i při pomoci partyzánům na Zlínsku na přelomu let 1944 a 1945. Během okupace si nechal postavit svůj dům známý jako Malotova vila, který vyrostl v letech 1941 – 1943, podle plánu architekta Vladimíra Karfíka. A právě v této vile se partyzáni učili, jak střílet ze zbraně.

14. června 1945 byl Malota zatčen Tajnou vyšetřovací komisí. Po třech měsících ho psychicky a fyzicky vyčerpaného propustili. Trestní řízení bylo sice roku 1947 proti němu zastaveno, nástup komunistů k moci však pro Malotu znamenal daleko horší důsledky. Odmítl emigraci a stal se symbolem, jehož prostřednictvím si zlínští komunisté chtěli vyřídit účty s Baťou a jeho impériem.

V roce 1951 byl přímo v práci zatčen tajnou policií a odveden do vězení v Ruzyni, kde strávil dva a půl roku. Malota nikdy nedostal obžalobu. K soudu ho přivezli v lednu 1954. Dostal šest let a zabavili mu jeho majetek. Téhož roku v prosinci se dostal do pracovního tábora na Jáchymovsku. V červenci 1956 byl podmínečně propuštěný.

Tomáš Baťa Malotovi z Kanady posílal finanční výpomoc, Malota nemohl sehnat práci. V roce 1961 definitivně odešel do důchodu.

Zemřel v neděli 16. září 1984. Na jeho pohřeb přišli davy baťováků i lidí, kteří jej měli v úctě. U rakve ležel i věnec od Tomáše Bati.


Webovky.knihovna.cz Web vznikl za podpory projektu Webovky.knihovna.cz